Kopytní absces

18. srpna 2009 v 11:10 | s-horse |  Nemoci koní
Absces - termín označující jakékoliv nahromadění hnisu ve vytvořené dutině.
V případě kopytního abscesu se jedná o hnisavý zánět ve škáře, kde se hnis hromadí mezi škárou a rohovinou, nikudy nemůže ven a vytváří tak velký tlak způsobující bolest a kulhání. Kůň se většinou odmítá pohnout z místa, na postiženou končetinu nemůže došlápnout a tváří se téměř, jako by noha byla zlomená. Pomocí kopytních kleští se však dá absces naštěstí lehce diagnostikovat a mohou se tak vyvrátit všechny horší varianty. Nicméně absces se může objevit i téměř bez příznaků. Většinou se tak stává v případě, kdy se nachází blízko patek, nebo na okraji kopyta. Místo je pak citlivé pouze na dotek, při chůzi kůň nepociťuje výraznější bolest.



Proč vlastně kopytní abscesy vznikají?


Podstatou jejich vzniku je vniknutí bakterií z vnějšího prostředí do kopytní škáry, kde posléze vzniká infekce. Příčin může být mnoho, zde si uveďme si ty nejčastější:

  • Nášlap cizího tělesa do kopyta (probodnutí rohoviny ostrým předmětem), který vyvolá zánět a tvorbu hnisu.
  • Průnik infekce do kopytní škáry různými prasklinami v kopytě, rozdrolenou bílou čárou, oslabenou rohovinou, dírami po podkovácích apod.
  • Nesprávná úprava kopyt, která vede k nerovnováze. Na vině bývá agresivní odstranění rohoviny chodidla, nepravidelnost ve strouhání, radikální změna stylu strouhání apod. Postižena bývají i přesušená nebo naopak příliš vlhká kopyta, u nichž se vydroluje bílá čára nebo praská kopytní stěna.
  • Abscesy se mohou také utvořit koním dlouho zvyklým na kování po sundání podkov jako reakce na snížené prokrvení během podkování. Dochází k odumírání tkání uvnitř, a vytvoří se tak hnis, který se nahromadí, a který má po zlepšení cirkulace v kopytě tendenci provalit se ven.
  • Jako další možnost by se dala uvést častá změna povrchu ve výběhu, například střídání bláta, sněhu, zmrzlé půdy atd...


A jak tedy absces stoprocentně poznat?


Příznaky:

  • Kůň začne náhle velmi silně kulhat či se odmítá na jednu nohu postavit.
  • Kopyto hřeje, korunka je oteklá a lze nahmatat puls na prstních tepnách.
  • V kopytě přímo nalezneme cizí zabodnuté těleso. V tomto případě je lepší předmět nechat kde je a volat veterináře, aby viděl přesné místo a hloubku nášlapu. Pokud to situace neumožňuje a je nutno nášlap vytáhnout, je vhodné místo pro veterináře alespoň náležitě označit.

Při každém podezření na absces či při každém kulhání je nutno kopyto řádně prohlédnout. Očistíme ho, nebo v případě potřeby kopytním nožem odstraníme přebytečnou rohovinu a pořádně se podíváme, nevyskytují-li se někde prasklinky či otvory po podkovácích, či černá místa na chodidle, střelce nebo patkách. Pokud se nějaká černá dírka najde, vyřízneme ji kopytním nožem, a pokud je přítomen absces, otevře se dutinka, ze které vyteče šedavá tekutina. Pak už nastává práce pro veterináře, který speciální sondou může určit, jestli nejsou porušeny důležité kopytní struktury.

Léčba, aneb volat veterináře či nikoliv?


Pokud absces pro koně není extrémně bolestivý, je možné nechat vše na matce přírodě a vyčkat, až se absces dostane ven sám. Nahromaděný hnis se totiž stále rozpíná a hledá si cestu, kudy ven, což většinou obstará korunka. I když je možné i provalení například v místech oslabené kopytní stěny či praskliny. Když dojde k provalení hnisu, infekce se obvykle zastaví a koni se uleví. I potom je však vhodné koně držet v čistotě a v suchu a kopyto namáčet do dezinfekčního roztoku.

Možností druhou je zavolat veterináře a hnisu odpomoci ven cestou co nejrychlejší. Což v praxi znamená, že veterinář kopytními kleštěmi určí přesnou polohu abscesu, a pak se kopytním nožem absces vyřízne. Je však nutno dávat pozor, aby se do "rány" nedostala další infekce, a proto je potřeba místo důkladně omýt, vydezinfikovat a vzniklý otvor vyplnit tamponem namočeným do dezinfekce. Poté na kopyto přiložíme pevné obvazy, které vytvoří jakousi botičku. Koně držíme na čistém a suchém místě. V případě komplikací může veterinář rozhodnout i o podávání antibiotik, či přeočkování protitetanovým sérem. Pokud nelze provést výše zmíněnou drenáž zespoda, je možno urychlit provalení korunkou různými zapařovacími obvazy, které změkčí rohovinu a podpoří prokrvení. Ovšem lepší je provalení zabránit, a jakmile jsme schopni určit místo vstupu infekce, je vhodné ho otevřít a postupovat jako u drenáže zespodu. Po provalení či vyříznutí je pro rekonvalescenci vhodný přiměřený pohyb koně.

Jak vidíme, léčba abscesu může být zdlouhavá, a pro koně velmi bolestivá. Dá se tedy abscesům nějak předcházet? Samozřejmě, primární prevence zde funguje jako všude. Je potřeba udržovat výběhy, stáje i jízdárnu čisté bez ostrých předmětů, které by si koně mohli našlápnout do kopyta. Dále musíme kopyta udržovat zdravá a silná, aby byla schopna odolávat i nepříznivým vnějším vlivům. Důležité je nezanedbávat správnou úpravu kopyt - právě z těchto důvodů by se kopyto mělo strouhat často, ale po troškách, aby se předešlo radikálnímu odebrání rohoviny a z toho plynoucích komplikací. V neposlední řadě je nezbytné koně udržovat ve správném výživovém stavu, protože jakákoliv absence živin koni k uzdravení rozhodně nepomůže.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama