Podotrochóza (navikulární sindrom)

18. srpna 2009 v 11:00 | s-horse
Podotrochlóza je v dnešní době hojně diskutovaný problém, u nějž stále není zcela jistá příčina. Je to onemocnění kopyt, které způsobuje dlouhodobé kulhání i u mladších koní. Jedná se o degenerativní bolestivé chronické onemocnění střelkového aparátu, postihující hrudní končetiny buď jedno, nebo oboustranně. Objevuje se i názor, že podotrochlóza může být dvojího typu - buď artrotická, která je opravdu velmi obtížně léčitelná, anebo pouze blíže nespecifikovatelná bolest v patkách, kterou ovšem lze správným chovem a využitím koně upravit a zmírnit. Jak jsem již psala výše, podotrochlóza je onemocnění střelkového kloubu, vznikající v důsledku jeho přetížení. K celkovému správnému pochopení nemoci bychom museli detailně znát anatomii koňských nohou a kopyt, pokusme se tedy problematiku jen lehce nastínit. Nejvíce namáhanou částí kopytního kloubu je střelková kost, lépe řečeno celý střelkový aparát, který je tvořen střelkovou kostí, střelkokopytním vazem, dvěma postranními sezamskými vazy, podotrochleární burzou, částí šlachy hlubokého ohybače a dolním prstenčitým vazem. Podívejme se tedy, jak je kopyto a hlavně střelkový aparát namáhán při pohybu. Ve fázi podpěru (tedy když se kopyto dotkne země) dochází k prošlápnutí spěnky do vodorovné polohy a střelkový aparát je tedy zatížen minimálně. Poté se spěnka zvedá,a šlacha hlubokého ohybače začne tlačit na podotrochleární váček a střelkovou kost. V této fázi je střelkový aparát zatížen nejvíce až do doby, kdy se patky odlepí od země a kopyto se překlopí přes hrot. Kdy tedy podotrochlóza hrozí? V případě, že je kůň zdráv, má správný a symetrický tvar kopyt, správně zaúhlený prst a je také správně ostrouhán či podkován, je zatížení střelky minimální, k jejímu poškození nedochází a podotrochlóza by se vyskytovat neměla. V nebezpečí jsou koně v momentě, kdy začne šlacha hlubokého ohybače nadměrně tlačit na střelkovou kost. Tento stav může nastat u koní s: ostroúhlými kopyty kopyty s podsunutými a těsnými patkami těsnými, malými, či asymeterickými kopyty strmými spěnkami příliš dlouhými patkami a dlouhou špicí chodidla prolomenou osou prstu dozadu kopyty s nestejně vysokými stěnami či patkami - dochází k přetížení postranních a sezamských vazů dědičně danou strukturou kopytní a střelkové kosti nadměrnou zátěží na nevhodném terénu - trvdý a nerovný povrch prudkými dopady kopyt ve velké rychlosti (dostihy), nebo prudké a rychlé obraty (př. barel race) nesprávnými korekturami kopyt - snižování patek, ponechání dlouhé špice Jak podotrochlóza vzniká? Ani v tomto nejsou odborníci zajedno, uveďme si tedy několik teorií. 1. Teorie burzitidy Starší teorie, která říká, že tlak mezi šlachou hlubokého ohýbače prstu a střelkovou kostí způsobuje zánět podotrochleární burzy, který způsobuje překrvení a řídnutí kosti. 2. Teorie narušení toku krve oblastí střelkového bloku Teorie novější, podle níž je příčinou ateroskleróza prstních tepen na úrovni spěnky a korunky, která omezí prokrvení této oblasti a následně dojde k nedokrvení (ischémii). Nedokrvení způsobí, že tkáň (i kost) začne odumírat, což je proces bolestivý a navenek se projevující kulháním. Možný je také vznik sraženin v prstních žilách následkem traumatu. Ty omezují odtok krve ze zadní části kopyta, zvyšuje se tak krevní tlak uvnitř střelkové kosti a vznikají sraženiny. Výsledkem je opět nedokrvení. 3. Biomechanická teorie Tato teorie nám říká, že za degenerativní změny na střelkové kosti může napětí šlachy hlubokého ohýbače prstu, která vyvíjí tlak směrem nahoru proti korunkové a kopytní kosti, popřípadě nevhodný sklon prstu a kopyta. Na vzniku podotrochlózy se podílí také tah za vazy střelkové kosti při odrazu a překlopení kopyta přes špičku. 4. Sjednocená teorie Hlavní příčinou kulhání u této teorie je špatná anatomická stavba a nerovnováha kopyta, což vede k abnormálnímu biomechanickému zatížení a změnám na kopytě, které mohou nastat: na kloubu Dochází zde k řídnutí kostní tkáně, kdy v pokročilém stádiu podotrochlózy můžeme dospět až k nekróze střelkové kosti na vazech Nadměrný tah vazů střelkové kosti skrze úpony na okostici vyvolává zánět kosti a následně se tvoří bolestivé kostní výrůstky na šlaše Objevují se srůsty mezi střelkovou kostí a šlachou hlubokého ohýbače prstu Příznaky podotrochlózy Kulhání a další nepravidelnosti v pohybu Podotrochlózní kulhání můžeme označit jako zhoršující se dlouhodobé kulhání hrudních končetin, buď jedno, nebo oboustranným, které může nabývat různých intenzit, zlepší se zpravidla po pracovním klidu, zhoršit se může při práci na tvrdém a nepravidelném povrchu nebo v obratech. Při oboustranném postižení kůň zkracuje krok, jelikož je pro něj bolestivá fáze odrazu a překlopení přes špičku. Snaží se došlapovat na špičku a šetřit si tak patky, s čímž může souviset i častější klopýtání. Abychom však mohli vyslovit podezření na podotrochlózu, kulhání by mělo trvat minimálně 1-2 měsíce. Nadměrné opotřebování přední části kopyta Snahou o došlapování na špičku dochází samozřejmě k nadměrnému opotřebování rohoviny v těchto místech, což může být bolestivé a může nám to zkomplikovat diagnostiku (koně bude bolet víc špička kopyta než patka, což se nejeví jako podotrochlózní bolest) Změna tvaru kopyta Tím, že se kůň vyhýbá došlapování na zadní a střední část kopyta, se stáhnou a zvednou patky a kopyto se zúží Diagnostika Podle výše uvedených příznaků může veterinář vyslovit pouze podezření na podotrochlózu, pro její potvrzení či vyvrácení je potřeba provést další vyšetření, například promačkání kopytními kleštěmi. Jeví-li se bolestivá především prostřední třetina střelky, máme další signál nasvědčující podotrochlóze. Bolestivost lze ověřit následujícími provokačními zkouškami: a) ohybová (stlačí se střelková kost mezi korunkovou a kopytní kostí) b) klínová (vyvolá bolestivost v případě, že jsou postiženy střelkové vazy nebo šlacha hlubokého ohýbače prstu) c) obrácená klínová (vyvolá bolest v případě, že došlo k zánětu podotrochleární burzy) Dále můžeme provést svodné injekční znecitlivění prstních nervů v zadní části spěnky, které znecitliví zadní třetinu kopyta. Pokud kůň přibližně za 10 minut po injekci přestane kulhat, lze předpokládat, že příčina kulhání leží v jedné z těchto struktur a nasvědčuje tedy podotrochlóze. Tato metoda však nemusí fungovat u všech koní, jelikož výsledky mohou být ovlivěny různými srůsty mezi střelkovou kostí a šlachou, výskytem otlaků, či traumatickou artritidou spěnkového kloubu. Nejdůležitější diagnostickou metodou podotrochlózy je jistě rentgenologické vyšetření, bez kterého stoprocentně podotrochlózu určit ani nelze. Provádíme tři projekce - boční, svislou a seshora dozadu dolů. Podotrochlózu pak můžeme diagnostikovat podle následujícíh nálezů: 1. Tvar, velikost, umístění a počet cévních kanálků, přestože změny cévních kanálků nemusí vždy s podotrochlózou souviset 2. Cysty a jiné změny struktury dřeně střelkové kosti 3. Změny kůry střelkové kosti, může dojít ke ztenčení či zdrsnění kosti 4. Kostní výrůstky na střelkové kosti, vznikající jako reakce na poranění vazů 5. Tvar střelkové kosti Rentgenologické vyšetření je nutné také proto, aby se příčina kulhání nezaměnila s: zlomeninou střelkové nebo kopytní kosti laminitidou (schvácením kopyt) otlaky chodidla zánětem kopytní kosti bodnými ranami chodidla a střelky Léčba aneb Je možno podotrochlózu zcela vyléčit? Záleží hlavně na včasné diagnostice, jelikož u koní majících podotrochlózu méně než jeden rok je šance na vyléčení poměrně značná. Co tedy dělat pro nejlepší výsledky léčení? Velmi se doporučuje změna využití a ustájení koně, důležité je především vyvedení na pastvinu. Ta mu poskytne možnost volného pohybu, který umožní přirozenou přestavbu střelkové kosti. Dále je vhodné koni sundat podkovy a kopyta správně upravovat. V případě nevhodného terénu na pastvině je možné situaci řešit i ortopedickým podkováním, kterým dosáhneme zvednutí patek, prohnutí špice nahoru a tedy uchránění střelky před nadměrným došlapováním. Při silné bolestivosti můžeme také podávat různé nesteroidní protizánětlivé léky, kortikosteroidy apod. V nejhorších případech je jedinou možností, jak zbavit koně bolesti, přetnutí zadního prstního nervu, což s sebou ovšem přináší řadu komplikací. Prevence Jelikož se podotrochlóza řadí mezi velmi obtížně léčitelné choroby, je logicky jednodušší snažit se této nemoci předcházet. Pro nejlepší zdraví našich koní je ideální bezzátěžový pobyt na pastvině, jelikož však své koně chceme zcela přirozeně i využívat, je nutno: nepracovat na tvrdém a nerovném povrchu před a po práci koně dostatečně zahřát a ochladit dodržet dostatečný odpočinek po práci omezit situace, které jsou zdrojem stlačení střelkového bloku (skákání z kopce, ježdění po asfaltu, dlouhé cvaly, ježdění v nesprávném držení těla) udržovat štíhlou linii koně pravidelně a správně upravovat kopyta
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama