Sloní noha - linfangitida

18. srpna 2009 v 11:13 | s-horse |  Nemoci koní
Většina chovatelů se již jistě s lymfangitidou, lidověji flegmónou, setkala nebo případně setká.
Ráno vstoupíte ke svému koni do boxu a jeho jedna končetina je
obludně oteklá, bez známek vnějšího poranění. Její tloušťka
je někdy až dvojnásobná oproti ostatním. V tomto článku
bych ráda shrnula příčiny, možnou léčbu a prevenci tohoto
onemocnění, která však není v některých případech
snadná.

Co je to lymfangitida?


Jak již napovídá název nemoci jde o zánětlivé onemocnění. Většinou se jedná o zánět lymfatických cév. Nejčastěji k němu dochází ve spodních částech končetin ("holeně", spěnky) v některých případech však postihne celou končetinu. Dle dostupných statistik se častěji objevuje na pánevních končetinách.

Jak slonní noha vzniká?


Abychom mohli dobře pochopit vznik této nemoci je třeba nejprve znát základní vlastnosti mízního (lymfatického) systému koní. Míza (tzv. lymfa) zajišťuje spolu s krví transport živin a dalších látek po organismu. Složení mízy je velmi podobné krevní plazmě, obsahuje tedy velké množství lymfocytů (tzv. bílých krvinek). Její proudění po těle je však oproti krvi velmi pomalé. Je závislé na kontrakcích kosterního svalstva a dýchacích pohybech hrudníku (nemá žádnou pumpu, jakou je v případě krve - srdce). Aby mezi jednotlivými kontrakcemi nedocházelo ke zpětnému toku, jsou mízní cévy opatřeny chlopněmi. V průběhu mízních cév jsou umístěny mízní uzliny, které mízu filtrují od cizorodých látek. Hlavní funkcí tohoto systému je tedy odvádění přebytečné tekutiny, proteinů a látek, které vznikly metabolismem v tkáních a spoluúčast na imunitních reakcích organismu.

Někdy však může dojít k tomu, že se mízní cévy ucpou, což se projeví hromaděním tekutiny v okolní tkáni a tak vzniká navenek viditelný otok. Tímto se však sníží odolnost končetiny proti dalším infekcím a dojde k zánětu.

Toto onemocnění nejčastěji vznikne třeba na základě opomenuté drobné oděrky, která nemusela být při svém vzniku ani zřetelná. V době vzniku otoku již může tato oděrka vypadat jako zhojená, bez dalších příznaků. Nejčastějším původcem zánětu bývají bakterie, které do ranky vnikly z vnějšího prostředí.

Příznaky


Charakteristickým příznakem je výrazný otok končetiny. V mimořádných případech může přes kůži na postižené končetině prosakovat mízní tekutina.

Oteklá končetina je většinou být horká, ale není to pravidlem. Jsou evidovány i případy, kdy byla postižená končetina chladnější než ostatní. Otok je většinou tuhý a často se rozšíří po celé končetině, čímž je snížena pohyblivost. Otok je většinou bolestivý, ale jsou i případy kdy nebyla bolestivost zaznamenána.

Z výše uvedeného je patrné, že jde o velmi složité onemocnění, které se může u každého zvířete projevovat jinak. Společným příznakem je však vždy výrazný otok.

Formy lymfangitidy


Veterináři rozlišují dvě formy tohoto onemocnění:

  1. Základní - přesný původce většinou není znám nebo jde o různé původce, projevuje se pouze otokem končetiny, bez dalších změn v tkáních.
  2. Ulcerativní - původcem bývají bakterie rodu Corynebacterium pseudotuberculosis, Staphylococcus, Streptococcus, Pasteurela a další, tato forma je charakteristická tvorbou vředů a uzlíků v mízní tkáni, které je v některých případech třeba odstranit chirurgicky (rozříznout a vypustit nahromaděný hnis).

Diagnosa a léčba


V případě, že na svém koni objevíte výše uvedené příznaky, je třeba neprodleně kontaktovat veterináře, aby zahájil včasnou léčbu, která dokáže zabránit vzniku chronického zánětu.

Nejpřesnější diagnosu je možné stanovit na základě laboratorních testů odebrané kůže a mízní tekutiny z místa otoku. Vzorek je vyšetřen na přítomnost bakterií a plísní. Po stanovení původce infekce veterinář vybere vhodné antibiotikum.

Doplňková léčba většinou spočívá v klidovém režimu koně (kůň je mimo pracovní zátěž), ale s dostatkem mírného přirozeného pohybu, který podporuje proudění mízy v tkáních. Dále jsou využívány teplé a studené obklady, které také zlepšují průchodnost mízních cév. Někdy pomůže i zabandážování končetiny. Je třeba zdůraznit, že léčba nesmí být podceňována. Při nedoléčení či zanedbání léčebného postupu může tato nemoc přejít ve svou chronickou formu.

Chronická forma způsobuje návrat otoku vždy, když kůň nemá dostatečnou dávku pohybu, při dlouhodobějším stání nebo pokud se uhodí. V nejhorším případě může na základě přetrvávajícího zánětu dojít k vazivovatění tkáně, čímž bude trvale snížena pohyblivost končetiny. Navíc v těžších případech otok přetrvává stále, čímž kůň ztrácí možnost pracovního využití. Zmínit lze i estetickou stránku problému.

Při nedoléčení není zcela obnovena průchodnost mízních cév a vzhledem k anatomické stavbě koňské končetiny nemůže míza zúženou cévou proudit dostatečně. U koně končí všechny svaly prakticky u hlezenního nebo karpálního kloubu, ze spodních částí končetin tedy nemá co mízu pohánět. Pokud je navíc snížena průchodnost cév, míza se v dolních částech končetin hromadí. U mírné formy otok většinou zmizí po rozpohybování koně.

Prevence


Jako základní prevence je uváděno dodržování řádné hygieny a péče o končetiny koně, zejména kontrola a vyhledávání drobných poranění. Infekce se do ranek dostává nejčastěji z infikované podestýlky, proto je velmi důležitá její pravidelná výměna. Končetiny koně je třeba udržovat v čistotě a v suchu. Po mytí je třeba kůži vždy důkladně osušit. Dalším důležitým faktorem je kontrola výběhů a odstraňování předmětů, které mohou způsobit poranění koně.

Pokud již k poranění končetiny dojde, je třeba ránu řádně očistit a ošetřit účinným desinfekčním prostředkem. Je důležité tento postup provádět až do úplného zhojení ranky. Dále se doporučuje poskytovat koni pravidelnou a dostatečnou dávku přirozeného pohybu, aby mohl mízní systém řádně fungovat. V žádném případě, by však kůň neměl být přetěžován.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama